Víte, proč se některým zubům říká klíčky? A proč mají ty nejzadní zuby tak divný název - zuby moudrosti? Většina lidí si jenom pamatuje, že mají 32 zubů, ale málokdo ví, jak se jednotlivé typy jmenují a proč. Dnes si představíme pět překvapivých faktů o názvech jednotlivých zubů - věci, které vás možná překvapí, i když už jste v životě několikrát navštívili zubní lékaře.
Zuby se jmenují podle toho, co dělají
Názvy zubů nejsou náhodné. Každý typ má svůj úkol a jeho jméno to přímo popisuje. Řezáky (incisivy) jsou ty přední - pěkně rovné a ostré. Slouží k tomu, abyste překousli jablko nebo kousek chleba. Klíčky (canini) jsou ty, co jsou trochu delší a špičatější. Jmenují se tak proto, že dříve sloužily k roztrhávání masa, jako kdyby to byl klíč k otevření kousku masa. V přírodě je tento typ zubu vidět u predátorů - například u levů nebo vlků. U lidí už to není potřeba, ale zůstaly nám jako evoluční pozůstatek.
Pak přicházejí malé moláry (premoláry). Jsou mezi klíčky a velkými moláry a slouží k roztírání potravy. Mají plošku na vrcholu, která je ideální na drcení. A nakonec ty největší - velké moláry. Ty jsou nejširší a nejsilnější. Většina z nich má čtyři hrbolky, což jim dává výhodu při mletí. Když jste jedli ovesné vločky nebo ořechy, právě tyto zuby dělaly většinu práce.
Zuby moudrosti jsou nejmladší - a nejvíc problémů dávají
Poslední čtyři zuby, které vám vyrostou, se jmenují zuby moudrosti. V angličtině se jim říká wisdom teeth - což přesně znamená „zuby moudrosti“. Proč? Protože vyrůstají mezi 17 a 25 lety, obdobím, kdy lidé dospívají a „získávají moudrost“. Nejsou to ale zuby, které vám pomůžou lépe myslet. Většina lidí je nemá vůbec, nebo je mají jen částečně. A protože často nevystačí místo, rostou šikmo, způsobují bolest, infekce a potřebují vytrhnutí.
Ve starších dobách, kdy lidé jedli syrovou, tvrdou potravu, tyto zuby mohly být užitečné. Dnes už máme měkkou stravu, nástroje a zubní péči, takže tyto zuby jsou spíš evoluční zátěží. V Česku se každoročně vytrhne přes 200 tisíc zubů moudrosti. To je víc než 10 % všech zubních operací.
Některé názvy se liší podle jazyka - a historie
Ve většině jazyků se názvy zubů odvíjejí od jejich funkce. Ale v některých jazycích se to liší. Například v němčině se klíčky nazývají Hundezähne - „psí zuby“. V češtině to není tak běžné, ale v některých regionech se starší lidé stále říká „psí zuby“ pro ty špičaté. Důvod? V minulosti se věřilo, že tyto zuby připomínají zuby psa, a to zvláště u mužů, kteří měli silnější klíčky.
Ve starém řecku se zuby moudrosti nazývaly orthokontes - „zuby, které vyrůstají pozdě“. To je přesně to, co dnes říkáme. Ale v některých částech Evropy se jim říkalo „zuby věku“ nebo „zuby starosti“. To bylo především v dobách, kdy lidé žili kratší životy a zuby moudrosti se často nevyrostly vůbec.
Každý zub má své číslo - a to nejen u dentisty
V zubním lékařství se používá systém, který každému zubu přiřazuje číslo. Je to tak, aby se lékaři všude na světě rozuměli. V Česku se používá tzv. FDI systém. Ten rozděluje ústa na čtyři kvadranty a každému zubu dává dvouciferné číslo. Například horní pravý řezák je 11, horní levý řezák je 21, dolní pravý řezák je 41. Klíčky jsou 13 a 23, velké moláry jsou 17, 27, 37 a 47.
Tento systém je užitečný nejen pro lékaře. Když si vyzkoušíte vlastní ústa pod zrcadlem a spočítáte zuby podle čísel, zjistíte, že vás to může překvapit. Někdo si myslí, že má 32 zubů, ale když si je spočítá podle čísel, zjistí, že mu chybí jeden molár. A to je častý případ - zuby moudrosti se často nevyvíjejí nebo jsou zastavené v kosti.
Nejstarší názvy zubů pocházejí z latiny
Všechny moderní názvy zubů v češtině pocházejí z latiny. Incisivus znamená „řezající“, caninus je „psí“, premolaris znamená „před molárem“, a molaris je „mletý“. Tyto pojmy používali římští lékaři už před 2000 lety. Když se v 18. století začalo systematicky studovat lidské tělo, vědci si tyto latinské názvy převzali a udrželi je. Dnes je používáme i v češtině - jen přizpůsobili výslovnosti.
Je to podobné jako v medicíně - slova jako „infarkt“, „diabetes“ nebo „anémie“ jsou také latinské nebo řecké. Zuby nejsou výjimkou. I když si myslíte, že „řezák“ je české slovo, ve skutečnosti je to překlad latinského pojmu, který se používá od starověku.
Co se stane, když zub ztratíte?
Když ztratíte řezák, nebo klíček, všimnete si toho hned - ovlivní to vaši tvář, mluvu a schopnost jíst. Ale když ztratíte molár, může to být méně viditelné. Přesto je to důležité. Bez moláru zatížíte ostatní zuby, může dojít k posunu, a dokonce k odsazení čelisti. Proto je důležité doplnit chybějící zuby - buď náhradou, nebo implantací.
Nejčastější chyba? Lidé si myslí, že „to už je zadní zub, tak to nevadí“. Ale ztráta jednoho moláru může vést k tomu, že vám za pár let začnou bolet i jiné zuby. A to proto, že vaše čelist se přizpůsobí - a přirozená rovnováha se ztratí.
Pokud si pamatujete jen to, že máte 32 zubů, teď už víte, že každý z nich má svůj název, svůj úkol a svou historii. A že i ty nejzadnější - ty, které vám vyrůstají pozdě - nejsou jen „nepotřebné zuby“. Jsou to pozůstatky našich předků, které nám pomáhaly přežít. A dnes nám pomáhají pochopit, jak složitý a přesný je lidský ústní ústrojí.
