Počínající zubní kaz: Jaké jsou nejčastější myšlenky a co o něm skutečně víte

Počínající zubní kaz se neobjeví náhle. Neznamená to, že jste někde v noci zjistili, že vám někdo vyvrtal díru do zubu. Je to pomalý, tichý proces, který se děje za vašimi zuby - a většina lidí ho přehlíží, protože nebolestí. Když se na něj podíváte z pohledu lékaře, není to chyba, ale přirozená reakce těla na kyselé prostředí. A právě proto je důležité pochopit, co se skutečně děje, když začíná kaz.

Myšlenka č. 1: „Když to nebolí, tak to není kaz.“

Toto je nejčastější představa, která vás donutí čekat. Ale počínající zubní kaz většinou nebolí. V první fázi se jenom rozpadá minerální složka skloviny - to je to, co se nazývá deminereralizace. Zubaři to vidí jako bílou skvrnu na zubu, která je matnější než okolní sklovinová plocha. To není díra. To není otvor. To je jenom ztráta vápníku a fosfátů. A když to zjistíte včas, můžete to zvrátit.

Nejde o to, že byste měli čekat, až vás to začne trápit. Většina lidí, kteří přijdou s bolestí, už mají kaz, který se dostal až do zubního dntě. A tam už není možné to jen tak „vyléčit“ bez plomby. Pokud vidíte na zubech bílé skvrny - hlavně na čelech zubů nebo mezi nimi - je to signál. Nečekáte na bolest. Když se to nezastaví, za týden, měsíc nebo rok se z bílé skvrny stane hnědá a pak díra.

Myšlenka č. 2: „Pouze cukr způsobuje kaz.“

Cukr je jedním z hlavních pachatelů, ale ne jediným. Když jíte chléb, ovoce, sušenky, nebo dokonce zeleninu, bakterie ve vaší ústní dutině tyto látky přeměňují na kyselinu. A ta kyselina rozkládá sklovinu. Třeba jíte čistou banán - přirozený cukr. To je v pořádku. Ale když ho jíte celý den po malých kouskách, vaše ústa nejsou schopná se „vypozorovat“. Kyselina se neustále vytváří, a sklovinová vrstva nemá čas se obnovit.

Největší problém není v tom, kolik cukru jíte, ale v tom, jak často ho jíte. Pokud jste celý den v kuchyni a stále něco sníte - i když je to „zdravé“ - vaše ústa jsou v kyselém režimu. A když se to opakuje denně, kaz se rozvíjí. Stačí si vzpomenout na to, jak často se někdo pije kávu s cukrem, sní oříšky mezi jídly, nebo pije limonádu po celý den. To není „výjimka“. To je běžný životní styl.

Myšlenka č. 3: „Zubní pasta s fluoridem všechno vyřeší.“

Fluorid je skvělý. Pomáhá obnovovat minerály ve sklovině. Ale není kouzelnou pilulkou. Když máte počínající kaz, fluoridová pasta zastaví jeho rozvoj - ale ne zahojí. Pokud jste se nečistili pravidelně, nečistili správně, nebo jste přeháněli s kyselými potravinami, pasta sama o sobě nestačí.

Nejúčinnější je kombinace: čištění dvakrát denně, používání vláknitého zubního nitě nebo mezizubní kartáčku, a minimální frekvence příjmu kyselých potravin. Fluoridová pasta je jako ochranný štít - ale když ho pořád narážíte do kamenů, nakonec se rozbije. Stejně tak i vaše zuby. Potřebujete i odpočinek. A ten dostanou jenom, když mezi jídly nejíte.

Myšlenka č. 4: „Když mám dobré zuby, tak kaz nemůžu mít.“

Ne. Některé lidé mají zuby, které vypadají zdravě - ale přesto mají počínající kaz. Proč? Protože kaz se neobjeví jenom na povrchu. Často začíná v mezizubních prostorech, pod křivkami zubů, nebo v hlubokých brázdách na žvýacích plochách. Tam se čistíte jenom s náročným kartáčkem nebo nití. A pokud to necháte být, bakterie se tam zaseknou a začnou rozkládat sklovinu zevnitř.

Někdo má všechny zuby zdravé a bílé - ale má hluboké brázdové jamky na molárech. Tam se hromadí potrava, a když se nečistí správně, kaz se začne rozvíjet pod povrchem. To se dá uvidět jenom na rentgenu. A pokud se na to nekoukáte, zjistíte to až tehdy, když je kaz už v zubním dntě. A to je příliš pozdě.

Myšlenka č. 5: „Když jsem u zubaře, tak mi to všechno řekne.“

Zubař vám řekne, co vidí. Ale ne vždycky to vidí hned. Počínající kaz je těžký detekovat, pokud není na povrchu. Zubař používá rentgen, ale i ten nemusí ukázat kaz, který je ještě jenom v povrchové vrstvě. A pokud jste nebyli u zubaře dlouho, může se stát, že už máte nějaký kaz, který se rozvíjel roky - a vy jste si to nevšimli.

Nejlepší je, když jste u zubaře každých 6-12 měsíců. Ne proto, aby vám „všechno vyčistili“, ale proto, aby zaznamenali změny. Pokud se vám na zubech objeví bílá skvrna, zubař vám může doporučit speciální gel s fluoridem nebo změnu výživy. Pokud to necháte být, za rok může být ta skvrna už černá díra.

Myšlenka č. 6: „Já jsem mladý, tak to mě netýká.“

Ne. Kaz se neobjevuje jenom u dětí nebo starších lidí. V posledních letech se počínající kaz stává běžným problémem i u mladých dospělých. Důvod? Právě to, že jíme častěji, pijeme sladké nápoje, a přehlížíme hygenu. Mnozí si myslí, že když nejedí cukr, tak je v bezpečí. Ale jak už jsem řekl - cukr není jediný pachatel.

Ve věku 20-35 let se často vyskytují kazy na mezizubních plochách, protože lidé přestávají čistit mezizubní prostory. A když se to nestane, kaz se rozvíjí skrytě. A pak přijdou na to, že mají problém s jedním zubem, který je vlastně „zakopaný“ už roky.

Co můžete udělat hned teď?

Nečekáte na bolest. Nečekáte na zubaře. Začněte tady:

1. Zkontrolujte zuby - v zrcadle, světlem, vždy po čištění. Hledejte bílé skvrny, hlavně mezi zuby a na žvýacích plochách.
2. Čistěte dvakrát denně - 2 minuty každý den. Používejte kartáček s jemnými vlákny.
3. Čistěte mezizubní prostory - jednou denně. Nit nebo kartáček. Bez toho nečistíte 40 % plochy zubů.
4. Nejíte po celý den - dejte zubům odpočinek. Nejméně 2 hodiny mezi jídly.
5. Pijte vodu - nejvíc. Pokud pijete nápoj, který obsahuje cukr nebo kyselinu, pijejte ho rychle a ne držte ho v ústech.
6. Navštivte zubaře - každých 6-12 měsíců. Ne pro plomby, ale pro kontrolu.

Co se stane, když to ignorujete?

Když necháte počínající kaz běžet, začne se šířit. Z bílé skvrny se stane hnědá. Z hnědé skvrny se stane díra. Z díry se stane infekce. Z infekce se stane bolest. A z bolesti se stane zubní absces - což znamená, že se infekce rozšíří do čelisti, nebo dokonce do krve.

Nejhorší je, že když to zanedbáte, budete potřebovat plomby, krycí korunky, kořenové kanálky - nebo dokonce výběr zubu. A všechno to je drahé, bolestivé a časově náročné. Když jste to zastavili na začátku, stačilo by jenom několik minut u zubaře a nějaký gel. A to všechno bez bolesti.

Závěr: Kaz není přírodní vada. Je to výsledek vašich zvyků.

Počínající zubní kaz není náhoda. Je to výsledek toho, jak často jíte, jak čistíte, jak často pijete kyselé nápoje a jak často jste u zubaře. To, že to nebolí, neznamená, že je všechno v pořádku. Naopak - právě když to nebolí, je to největší šance, že to můžete zastavit.

Nejde o to, být dokonalý. Jde o to být konzistentní. Každý den. Malý krok. Dvě minuty čištění. Jedna nit. Jeden den bez sladkého nápoje. A za týden už se vám zuby budou cítit jinak. Za měsíc už nebudete muset čekat na bolest. A za rok už nebudete mít díru.